Vojtíkova dlouhá cesta ke stanovení ABKM

Skoro od narození byl můj chlapeček spíš neklidné a plačtivé miminko.
Kolem 3 týdnů věku se mu na tvářičkách začala dělat vyrážka. Dle pediatričky novorozenecké akné. Potírala jsem černým čajem, léčila různými mastmi, včetně Holtovy. Nic nezabíralo. Vždy jen na chvilku, ale druhý den se vyrážka objevila znovu. Dr. tomu nepřikládala velký význam, tak jsme čekaly, až prostě zmizí. Nemizla a později se z ní stal spíše ekzém. Měl to nejdříve na tvářičkách, pak čelíčku, ouškách, hrudníku a nakonec na ramínkách. Když se na to dívám zpětně, myslím, že to byla kombinace novorozeneckého akné a atopického ekzému, ale to bohužel dr. nenapadlo.

K vyrážce se přidalo ublinkávání. Nejdřív zcela nenápadné, ale problém se začal stupňovat. Ne, že by Vojtík blinkal obloukem nebo nějak příliš mnoho, to ne, ale strašně ho to trápilo. Neustále polykal na prázdno, krkal, bylo vidět, že ho "pálí žáha" a neustále plakal. Díky tomu se chtěl i pořád kojit, což jsem zjistila také až později, že chce pít právě proto, aby zahnal nepříjemný pocit v jícnu. Přikládala jsem to zpočátku růstovým spurtům, myslela jsem, že mám málo mléka atd. Jelikož syn prospíval, ba naopak přibíral na váze nadprůměrně, dr. to označila za normální lehkou formu refluxu a oznámila nám, že okolo 5. měsíce se to začne zlepšovat. Doporučila nám užívat NUTRITON, škrob ze svatojánského chleba, který se užívá před kojením, aby se miminku zahustil obsah žaludku. Použila jsem ho pouze asi 3x, Vojta na něj reagoval šílenými bolestmi bříška - což je prý u některých miminek normální, prostě to nesnesou. Zdálo se, že nezbývá než vydržet.

Jako třetí indicie byly každodenní bolesti bříška, provázené ukrutným pláčem. Vojtovi opravdu hodně hlasitě bublalo v bříšku, nic nepomáhalo. Vyzkoušeli jsme všechny možné kapky, masáže bříška, rourku. Nic. Dr. to opět označila za normální dětskou tříměsíční koliku. Později se k tomu všemu však přidala opravdu hodně řídká zelená stolice (tu měl i předtím, ale ne tolik. Je to mé první dítě a neměla jsem s čím srovnávat. Dr. vždy viděla jen "šmouhu" na plíně a řekla, že je to normální). Potom v ní byl i hlen a už i já jsem uznala, že takhle určitě nevypadá zdravá stolice a vyfotila jsem to. Dr. tedy konečně uznala, že bude někde chyba a ať zkusím držet bezmléčnou dietu. Tu už jsem já ale asi 4 dny držela, protože jsem hledala na internetu a všechny ty příznaky jsem si dala dohromady. Bezmléčnou dietu jsem držela potom ještě asi 3 týdny.

Na chvíli se situace zdánlivě vylepšila, ale asi za týden to přišlo znovu a tentokrát už se to opravdu nedalo vydržet. Vynechala jsem pak snad všechny možné alergeny, ale nepomáhalo to. Mlíčko se mu vracelo zpět do pusinky, byla z něj cítit kyselost, pořád plakal. Volala jsem pediatričce, že malý vážně trpí, že to není jen tak a nic nepomáhá. Nejedla jsem už skoro nic, sama jsem byla na zhroucení. Dala mi tedy kontakt na špičku v oboru alergologie a imunologie, pana dr. Fuchse. Tomu jsem vysvětlila vážnost situace a vyšetřil si na nás místo hned druhý den. Konečně jsme měli s manželem pocit, že jednáme s odborníkem, který ví, o čem mluví. Po skoro dvouhodinové návštěvě nám byla řečena nejpravděpodobnější diagnóza - alergie na bílkovinu živočišného mléka. Tedy i mateřského. Okamžitě mi bylo doporučeno přestat kojit a dr. nám předepsal speciální umělé mléko Neocate. Od té doby máme doma spokojené a usměvavé miminko!

Bohužel i vinou toho, jak se Vojta neustále propínal bolestí a skoro nikdy nemohl být na bříšku a trénovat pasení koníku, pořád se jen choval, tak se špatně vyvíjel. Nyní cvičíme Vojtovku a malý dělá velké pokroky

Nakonec mám pro Vás, maminky, několik rad a doporučení.
1. Nenechte se odbýt, sama nejlépe znáte Vaše dítě a pokud se Vám cokoliv nezdá, trvejte na podrobnějším vyšetření.
2. Dávejte si věci dohromady - řekněte pediatrovi cokoliv, co se Vám na Vašem miminku nezdá. I když to spolu zdánlivě nesouvisí, můžou to být příznaky jednoho problému.
3. Pokud máte u svého dítěte podezření na jakoukoliv potravinovou nebo i jinou alergii, doporučuji navštívit specializovanou kliniku Immuno flow, kde působí právě i dr. Fuchs, bez kterého by naše trápení trvalo ještě bůhví jak dlouho.
4. Nepropadejte panice. Většinou má všechno své řešení a nevěřte slepě všemu, co Vám řekne lékař. I oni jsou jen lidi a mohou se mýlit. Raději si to vždy ověřte u dalšího odborníka.

Myslím, že v našem případě jsem udělala vše, co šlo. Mrzí mě, že jsme na to nepřišli dřív a naše miminko se trápilo skoro celé 3 měsíce. Ale ať nad tím přemýšlím ze všech stran, dříve to asi vyřešit nešlo, vhledem k čekání na výsledky diety a zkoušení všeho možného typu pokus - omyl. 

Převzato se svolením autorky Erika Horníková